Proč fyzioterapeut při bolesti čelisti sleduje i chodidla

Když člověka začne bolet čelist, většina lidí hledá příčinu v zubech. Napadne je skřípání zubů, špatný skus nebo problém v temporomandibulárním kloubu (TMK). V některých případech však obtíže souvisejí i s fungováním dalších částí pohybového systému.

Moderní fyzioterapie dnes vnímá čelist jako součást širšího funkčního celku. Kromě samotného čelistního kloubu a žvýkacích svalů proto hodnotí také držení hlavy, funkci krční páteře, způsob dýchání, stabilitu trupu, práci jazyka nebo kvalitu opory chodidel. Tyto faktory mohou ovlivňovat zatížení čelistního aparátu a podílet se na vzniku či udržování obtíží.

Čelist a chodidla

Na první pohled se může zdát, že mezi chodidly a čelistí neexistuje žádná souvislost. Z pohledu fyzioterapie však lidské tělo funguje jako propojený systém, ve kterém jednotlivé segmenty nepracují izolovaně.

Chodidla představují základní kontaktní plochu těla se zemí. Poskytují mozku nepřetržitou zpětnou vazbu o poloze těla a podílejí se na řízení stability i koordinace pohybu. Kvalita této senzorické informace ovlivňuje způsob, jakým organismus rozkládá zátěž při stoji, chůzi i běžných denních aktivitách.

Pokud je opora chodidla dlouhodobě změněná, může se u některých lidí promítnout do celkového posturálního nastavení. Následně může docházet ke změnám v práci svalů, které stabilizují pánev, hrudník nebo oblast krční páteře. Proto fyzioterapeut při vyšetření často sleduje nejen místo bolesti, ale i způsob, jakým se pacient pohybuje a jak využívá oporu o podložku.

Neznamená to, že bolest čelisti vzniká kvůli chodidlům. Ukazuje to však, proč je důležité hodnotit pohybový systém v širších souvislostech.

Čelist ovlivňuje také dech a poloha jazyka

Významnou součástí funkce čelistního aparátu je způsob dýchání. Lidé, kteří dlouhodobě využívají převážně horní hrudní dýchání nebo často dýchají ústy, bývají náchylnější ke zvýšenému napětí svalů v oblasti krku a ramen. Toto napětí se může přenášet také do žvýkacích svalů a okolí temporomandibulárního kloubu.

Dýchání proto není pouze otázkou relaxace nebo kondice. Představuje důležitou součást celkové koordinace pohybu a stability těla.

Významnou roli hraje také poloha jazyka. V klidové poloze, tedy ve chvíli, kdy nejíme, nemluvíme ani nepolykáme, by měl být čelistní aparát uvolněný. Rty jsou lehce zavřené bez zbytečného napětí, dýchání probíhá nosem a jazyk volně spočívá na patře. Jeho špička se obvykle nachází těsně za horními řezáky, aniž by na ně tlačila. Horní a dolní zuby by se v této poloze neměly vzájemně dotýkat – mezi nimi by měl zůstat malý prostor. Díky tomu jsou žvýkací svaly aktivní jen minimálně a temporomandibulární kloub není zbytečně zatěžován.

Pokud jeho funkce není optimální, může docházet ke změnám svalové souhry a následně i ke zvýšenému zatížení některých struktur čelistního aparátu. Z tohoto důvodu fyzioterapeuti často spolupracují se specialisty na myofunkční terapii, stomatology nebo ortodontisty.

Krční páteř a bolest čelisti

Jedním z nejčastějších nálezů u pacientů s bolestmi čelisti je změněné držení hlavy a zvýšené napětí v oblasti krční páteře.

Lidská hlava váží přibližně 4 až 6 kilogramů. Pokud je dlouhodobě posunuta dopředu, zvyšují se nároky na svaly krku a šíje, které musí tuto pozici udržovat. Dlouhodobé přetížení se může projevit bolestmi hlavy, pocitem tlaku za očima, omezeným otevíráním úst nebo zvýšeným napětím žvýkacích svalů.

Souvislost mezi funkcí krční páteře a oblastí temporomandibulárního kloubu je dnes dobře známá a představuje jednu z klíčových oblastí, které fyzioterapeut při vyšetření sleduje.

Jakou roli hraje stres?

Bolest čelisti není ovlivněna pouze mechanickými faktory. Významnou roli může hrát také psychický stres. U mnoha lidí se stres projevuje zvýšeným svalovým napětím nebo nevědomým zatínáním zubů během dne. Často si přitom vůbec neuvědomují, že mají čelist sevřenou i ve chvílích, kdy nemluví ani nejí.

Dlouhodobé přetěžování žvýkacích svalů může přispívat ke vzniku bolesti, únavy čelistního aparátu nebo nepříjemných pocitů v oblasti spánků a tváří. Fyzioterapie sice neřeší samotnou příčinu stresu, ale může naučit pacienta lépe vnímat zbytečné svalové napětí.

Jak probíhá fyzioterapie čelisti?

Fyzioterapeutické vyšetření temporomandibulárního systému zahrnuje hodnocení funkce čelistního kloubu, žvýkacích svalů, krční páteře, dechového stereotypu, posturální kontroly a orofaciální svalové koordinace. Součástí vyšetření bývá také analýza stoje, chůze a kvality opory, které se podílejí na celkové postuře.

Cílem není pouze lokalizovat místo bolesti, ale identifikovat funkční vztahy, které mohou ovlivňovat zatížení temporomandibulárního systému. Na základě vyšetření je následně navržena terapie zaměřená na obnovení optimální funkce, snížení přetížení a zlepšení neuromuskulární koordinace.

Co můžete udělat už dnes?

Pokud vás trápí bolest čelisti, zkuste si během dne všímat několika jednoduchých věcí:

• Dýcháte převážně nosem, nebo ústy?
• Míváte často sevřené zuby, i když nejíte ani nemluvíte?
• Je vaše hlava spíše předsunutá?
• Cítíte napětí v oblasti šíje a ramen?
• Trápí vás časté bolesti hlavy?
• Vnímáte současně problémy se stabilitou kotníků nebo chodidel?

Odpovědi na tyto otázky mohou napovědět, zda se na vašich obtížích nepodílí i další faktory mimo samotnou oblast čelisti.

Malý test: Jak odpočívá vaše čelist?

Položte si několikrát během dne jednoduchou otázku:

„Dotýkají se mi právě teď zuby?“

Mnoho lidí má zuby nevědomky sevřené i ve chvílích, kdy nejí ani nemluví. V klidové poloze by mezi horními a dolními zuby měl být malý prostor. Pokud jsou zuby v kontaktu po většinu dne, mohou být žvýkací svaly zbytečně přetěžovány.

Tento jednoduchý test často odhalí návyk, kterého si člověk dlouhé roky nevšiml.

V Kinisi hledají souvislosti, které mohou stát za bolestí čelisti

Při terapii pacientů s bolestí čelisti se nezaměřují pouze na samotný temporomandibulární kloub. Zajímá je fungování celého pohybového systému a faktory, které mohou ovlivňovat zatížení čelistního aparátu. Cílem není pouze krátkodobě zmírnit bolest, ale porozumět příčinám přetížení a pomoci pacientovi vytvořit podmínky pro dlouhodobé zlepšení.

Protože skutečná změna často nezačíná v místě, kde bolest cítíme nejvíce. Začíná pochopením souvislostí, které k ní vedly.

Článek vznikl ve spolupráci s Lenkou Vojtovič z Centra fyzioterapie KINISI, které spojuje profesionální přístup zkušených fyzioterapeutů se špičkovým moderním vybavením. Hlavním posláním KINISI je napomáhat klientům zbavit se akutních i chronických obtíží pohybového systému s využitím aktuálních vědeckých poznatků a nejmodernějších metod fyzioterapie. Centrum se zaměřuje na široké spektrum služeb včetně fyzioterapie dospělých i dětí, ženské, akutní a pooperační fyzioterapie, funkčního fyziotréninku či přístrojové péče, čímž pomáhá narovnávat narušené funkce těla, které mají zásadní vliv na stav celého pohybového aparátu.

Co by vás k tématu ještě mohlo zajímat?

• Jak se dostat do formy po porodu: připravujte se již v těhotenství a pokračujte v šestinedělí
• Adjustační ponožky a korektory prstů: Unavená a bolavá chodidla si zaslouží tu nejlepší péči
• Nerovné povrchy: Cesta k oživení interiéru i posílení chodidel
• Od ergonomie po cvičení: Tipy fyzioterapeutů pro prevenci bolesti zad