Od nohou k rukám: proč jemná motorika nezačíná v prstech

Dítěti nejde stříhání, zapínání knoflíků nebo držení tužky? Montessori maminka Lenka Dolenská vysvětluje, proč je dobré začít u pohybu, rovnováhy a bosých nohou, a ne u dalšího pracovního listu.

„Proč mu to nejde, vždyť to zkoušíme pořád?“ Tuhle větu slýchají učitelky od rodičů, kteří s dítětem trénují stříhání, kreslení nebo zapínání knoflíků a posun je jen malý. 

Jenže jemná motorika nevzniká izolovaně. Je výsledkem celkového vývoje dítěte a její základy se pokládají tam, kde bychom je možná nečekali: v celém těle, v rovnováze a dokonce i v chodidlech.

Zeptali jsme se proto Lenky Dolenské, maminky tří dětí a autorky instagramového profilu monte_sorry_aktivity, která se mimo jiné věnuje Montessori pedagogice. Jak říká, cesta k šikovným rukám často vede přes hřiště, houpačku a bosé nohy.

Hrubá motorika jako základ jemné motoriky

Rodiče začnou jemnou motoriku řešit většinou ve chvíli, kdy dítě bojuje se stříháním, zapínáním knoflíků, zavazováním tkaniček nebo později s psaním. Motorický vývoj ale začíná už před narozením a provází nás celý život.

„Po narození přichází intenzivní rozvoj hrubé motoriky, tedy schopnosti ovládat celé tělo. Nepřestává mě fascinovat, co všechno se dítě během prvního roku naučí. Z bezbranného miminka je batole, které leze, staví se na nohy, chodí a objevuje svět vlastním pohybem,“ říká Lenka Dolenská.

Teprve když dítě získá kontrolu nad tělem, začne přesněji ovládat ruce a prsty. V Montessori pedagogice se tomu říká senzitivní období pro drobné předměty, které se objevuje kolem prvního roku. Děti v něm sbírají každý drobeček a kamínek, který najdou.

Pohyb přitom neovlivňuje jen schopnost lézt nebo psát. Souvisí také se samostatností, sebevědomím a s navazováním vztahů, protože první kamarády si děti často hledají na hřišti nebo na pískovišti. Jemná motorika se navíc podílí na sebeobsluze, grafomotorice, tedy pohybu ruky, který potřebujeme ke kreslení a psaní, i rozvoji řeči.

Stabilní tělo = šikovné ruce

Když dítě píše, nepracují jen prsty. Do pohybu se zapojuje celá ruka, loket, rameno i střed těla. Aby prsty zvládly přesné pohyby, potřebují stabilní oporu.

Pokud dítě stabilitu středu těla, ramen a pánve zatím nemá, můžeme se projevit například tak, že:

• při kreslení rychle ochabuje, opírá si hlavu o ruku nebo se sesouvá ze židle,
• tužku svírá velmi pevně nebo ji drží v pěsti,
• po chvíli si potřebuje „protřepat“ ruku a často mění polohu.

Příčin, ale může být více např. únava, špatný nábytek, který není rostoucí, nezralý úchop ruky nebo právě potíže s jemnou motorikou. Nedostatky v hrubé motorice nejsou vždy jediným vysvětlením. Je ale dobré vnímat dítě jako celek a nesoustředit se jen na prsty.

Co mají společného chodidla a jemná motorika

Chodidla jsou pro mozek jedním z hlavních zdrojů informací. Ploska obsahuje velké množství receptorů, které mozku neustále říkají, po jakém povrchu jdeme, jestli je tvrdý, nerovný nebo kluzký. Díky tomu lépe vnímáme polohu těla, udržujeme rovnováhu a koordinujeme pohyby.

Podílejí se tak i na propriocepci – smyslu, který nám říká, kde se naše tělo nachází a jak se pohybuje, aniž bychom se na něj museli dívat. Díky ní se dokážeme se zavřenýma očima dotknout špičky nosu, automaticky vyrovnat rovnováhu na nerovném povrchu nebo přesně odhadnout sílu stisku. 

Dítě, které chodí po trávě, písku, kamíncích nebo lesní cestě, dostává bohatou škálu podnětů. Každý krok je trochu jiný a tělo se mu musí přizpůsobit. Právě takové zkušenosti pomáhají rozvíjet koordinaci a vnímání vlastního těla, tedy základy, na kterých později stojí i přesné pohyby rukou.

K tomu přispívá i chůze naboso nebo v barefoot botách s tenkou a ohebnou podrážkou. Chodidlo zůstává v kontaktu s povrchem a prsty mají dost místa, aby se zapojily do chůze i do udržování stability.

Montessori pohled: motorika v každodenním životě

Z Montessori pohledu je pohyb jedním ze základních nástrojů poznávání světa. Pohyb se od učení neodděluje: dítě se učí tím, že zkouší, opakuje a samo objevuje.

„Osobně vnímám Montessori doma trochu jinak než v instituci. Domov není škola ani dětská skupina, proto je pro mě Montessori především o praktickém životě. Když si všimnu, že se dítě intenzivně zajímá o nějakou činnost, snažím se mu připravit prostředí tak, aby ji mohlo bezpečně a samostatně procvičovat,“ vysvětluje Lenka Dolenská.

Jemnou i hrubou motoriku děti přirozeně trénují při přelévání a přesýpání, krájení, mytí či prostírání stolu nebo zametání. Při těchto činnostech děti navíc získávají samostatnost, sebedůvěru a pocit, že jsou platnou součástí rodiny.

Co můžeme dělat doma

Nepotřebujete speciální pomůcky ani drahé hračky. Stačí využít to, co už doma máte, a dopřát dítěti dost času a prostoru.

Pro rozvoj hrubé motoriky:

• pobyt venku, kdykoli to jde, i za špatného počasí,
• lezení na prolézačkách, po kmenech,
• houpání: každá houpačka nabízí trochu jiný pohybový zážitek,
• balancování, například po kmeni, polštářích nebo kladině,
• chůze naboso nebo v barefoot obuvi po různorodém terénu.

Pro rozvoj jemné motoriky:

• společné vaření: míchání, loupání mandarinky, vykrajování těsta,
• sbírání, třídění a navlékání drobných předmětů, třeba těstovin nebo korálků,
• modelína: válení hádků a kuliček,
• zavazování tkaniček a zapínání knoflíků, ideálně předem na botě nebo polštáři, ne až ráno před odchodem do školky,
• domácí práce, například věšení prádla kolíčky nebo zalévání květin.

Nejčastější omyl rodičů

Když dítěti něco nejde, snažíme se přirozeně procvičovat právě tu konkrétní dovednost. Nejde stříhat? Budeme stříhat víc. Špatně drží tužku? Přidáme další pracovní list.

Někdy je ale užitečnější udělat krok zpět a podpořit základy: pohyb, rovnováhu a koordinaci. Neznamená to, že pracovní listy nemají smysl, jen by neměly být jedinou cestou.

Závěr

Jemná motorika začíná u hrubé motoriky. Každý přesný pohyb ruky stojí na stabilním těle, dobré koordinaci a bohatých pohybových zkušenostech. A někdy cesta k lepšímu úchopu tužky vede přes pohyb, hru a bosé nohy.

Článek vznikl ve spolupráci s Lenkou Dolenskou. Lenka je maminka tří dětí a autorka instagramového profilu monte_sorry_aktivity, kde sdílí tipy pro rodiče a jejich děti. Zaměřuje se na Montessori pedagogiku, smysluplné aktivity pro děti a podporu jejich přirozeného rozvoje. Najdete tu inspiraci na hry, pomůcky i aktivity, které rozvíjejí dětskou samostatnost, motoriku a radost z objevování světa.

Kam povedou vaše další kroky?

• 6 důvodů, proč nosit barefoot boty, a co znamená barefoot
• Jak si správně změřit nohu a proč potřebují barefoot boty nadměrek
• Nerovné povrchy: Cesta k oživení interiéru i posílení chodidel