Výběr a údržba bot Příběhy a značky
Hledáte barefoot tenisky, které budou vzdušné, snadno se udržují, skvěle sednou a podrží vás na poušti i ve městě? Groundies Balance jsou správná volba.
|
Testovaný model |
GROUNDIES BALANCE VEGAN Woman |
|
Určení |
město, od jara do podzimu |
|
Svrchní materiál |
bambusové viskózové vlákno a recyklovaný polyamid |
|
Podšívka |
prodyšné mikrovlákno |
|
Podešev |
TrueSense® GP1 se základní 5mm podrážkou a 2,5mm profilem |
|
Střih |
prostorné v oblasti špičky, vhodné pro střední až užší chodidla |
|
Výška bot |
nízké |
|
Barevné varianty |
černá |
|
Dostupné velikosti |
37–47 |
|
Cena |
2 990 Kč |
|
Podmínky testování |
hory, kopce, asfalt, poušť Blízkého východu duben–květen 2023 |
|
Výrobce |
Groundies |
Pracuji na Blízkém východě. Pohybuji se v různém prostředí, terénu i všelijakých podmínkách. Většinu času je teplo až horko, občas přijdou nečekané deště a prudce se ochladí. Zároveň nemálo času trávím ve městech, kde se snažím oblékat alespoň trochu slušně a „městsky“. Město střídám s túrami v horách.
Co očekávám od svých bot? Aby byly prodyšné, vypadaly elegantně, měly slušnou neklouzavou podrážku a daly se snadno čistit. Po konzultaci v naBOSo jsme vybrali Groundies Balance, ve kterých jsem přímo z obchodu odjížděla na letiště.
Tenisky Groundies Balance jsou určené pro chůzi v teplejších podmínkách (od jara do podzimu). Na výrobu vrchního dílu bylo proto zvoleno bambusové viskózové vlákno a recyklovaný polyamid, které umožňují cirkulaci vzduchu. Díky podrážce TrueSense® GP1 se základní 5mm podrážkou a 2,5mm profilem je bota stabilní a také lehce odpružená, což jsem si několikrát na cestách ověřila. Skákání, šplhání, sestupy ani krátký běh nejsou problém.
Na první pohled boty nevypadají jako typické barefooty, samozřejmě však jsou zcela ploché a mají nulový podpatek, širokou špičku a dokonale kopírují tvar chodidla. Pro cestovatele je také zajímavé, že boty jsou velmi flexibilní, snadno sbalitelné a velmi lehké. Osobně jsem se trochu bála, jestli mi budou sedět – podle popisu jsou určené pro střední a užší chodidla, což já bohužel nemám, ale i na moje střední až širší sedí výborně.
Vázání bot jsou klasické tkaničky, do a z bot lze samozřejmě vyklouznout „na lenocha“ bez jejich rozvazování, přišlo mi ale, že to má hodně neblahý vliv na jejich tvar právě díky tomu, z jak tenkého materiálu je vrchní díl vyrobený.
Nové kecky jsem vyvezla nejdřív na týdenní cestu do Jemenu, kde nás přivítaly příjemné třicetistupňové teploty a vyšší vlhkost. Chodila jsem hlavně po asfaltu, tu a tam nějaké kamení, písek na pláži a podobně.
Nejsem typ, který chodí v barefootových botách celý rok. Ostatně tyhle jsou teprve moje druhé, kdy ty první jsem odnosila v Africe do roztrhání. To ale zejména na písku Sahary, takže jsem z delšího chození v jiném než písečném terénu měla trochu obavy. Moje nohy jsou zvyklé na městské boty, kozačky, botasky, lodičky… zkrátka na všechno možné – a teď týden v barefootu. Byla jsem víc než pozitivně překvapená.
Boty seděly opravdu perfektně, snesly veškerý terén, neklouzaly po hladkém kameni a nebolela z nich noha v žádném směru. Zároveň v nich nebylo horko a k večeru, když se ochladilo, ani zima. Přesto… podle vzoru reklamy jsem v nich chodila týden bez ponožek, což už podruhé u žádných bot neudělám. V horkém týdnu nepomohla ani vysoká prodyšnost a boty ke konci cesty nevoněly.
Doma jsem řešila, jak se zápachu zbavit, a zcela v rozporu se sekcí „jak se o boty starat“ jsem je prostě hodila do pračky. Zamýšlela jsem vyprat je na ruční praní, ale zjevně jsem navolila nějaký hardcore prací program. Děsila jsem se toho, co se s keckama stane, z pračky ale vylezly jako nové a po zápachu nebylo ani stopy. Což je super, protože drhnutím v ruce bych s tím bojovala naněkolikrát.
Když byly botky čisté a voňavé, neseděly dlouho doma a vynesla jsem je do Sýrie. Tentokrát jsem se vybavila nízkými ponožkami, aby se ono neštěstí z Jemenu neopakovalo. V Sýrii už byly vycházky delší. Ať šlo o procházky po dlážděném a asfaltovaném centru Damašku, kde jsme nachodili skoro dvacet kilometrů, postávání v muzeích, či prolézání troskami zničené Palmýry.
Boty zvládly bez problémů všechny terény i hodně kamenité a místy ostré podloží syrské polopouště a k večeru, když jsem z nich mokrým hadrem otřela prach, vypadaly stále jako nové a mohla jsem s klidným srdcem přehodit špinavé kalhoty za něco elegantního a vyrazit do baru nebo čajovny. A co víc – alespoň pro mě, která už roky bojuje s bolestmi chodidel kvůli propadlé příčné klenbě – nohy nebolely.
Od prvního momentu boty sedly na výbornou, nepotřebovaly rozcházet a nevzniklo žádné odření ani drobný puchýřek. V Turecku jsem je zkusila vynést na krátké ranní běhání, což je sport, ke kterému určené nejsou, ale dvacetiminutovku před snídaní zvládly obstojně.
Na keckách se mi taky líbí, že jsou veganské, vyrobené v Unii a měly by být také vyrobené klimaticky neutrálně. Přiznávám, že sama vegan nejsem, ovšem zastávám myšlenku, že raději méně věcí kvalitních, než se zaplavit nekvalitními. Jeden úžasný steak za měsíc než levný salám každý den. S botama to vidím stejně. Raději jedny dobré boty, které splňují co nejvíc z mých parametrů, než mít dvacet různých.
Groundies Balance jsou podle mě ideální boty pro lidi, co před sebou mají rozmanité léto a chtějí botasky, které je podrží při jakémkoliv programu. A co víc, neváží takřka nic a v batohu se doslova ztratí.
Co se velikosti týče, podle návodu na webu jsem vybrala větší velikost (mám 39, takže 40), jenže mi v ní až moc plavala noha. Devětatřicítka seděla jako ulitá. Za sebe tedy určitě doporučuju osobní vyzkoušení na některé z prodejen naBOSo, pokud jde o vaše první Groundies.
autor: Lenka Hrabalová – cestovatelka, průvodkyně, tlumočnice
Kč - CZ
English
