Vybrat dítěti školní batoh není jen otázka vzhledu. S fyzioterapeutkou Lucií Ternovou jsme se podívali na to, jak batoh ovlivňuje držení těla, na co se zaměřit při výběru a jak dětem pomoci zvládnout nástup do školy bez zbytečné zátěže.
Nové sešity, ořezané pastelky, vyžehlené tričko na první den – na nástup do školy se myslí na spoustu detailů. Jeden z nich se ale často podceňuje, přestože ho dítě nosí denně na zádech: školní batoh. Na to, proč na jeho výběru tolik záleží a čeho si při něm všímat, jsme se podívali s fyzioterapeutkou Lucií Ternovou.
Přechod ze školky do školy je pro dětské tělo mnohem větší změna, než si rodiče často uvědomují. Ve školce se děti celý den hýbaly a batoh nosily jen výjimečně.
Nástupem do první třídy se to ze dne na den obrátí – dítě stráví v lavici minimálně čtyři hodiny denně a k tomu musí denně nosit batoh plný učebnic a sešitů. Tělo, které bylo zvyklé na pohyb, se najednou musí vyrovnat se statickou zátěží, na kterou není připravené.
Špatně zvolený nebo špatně nastavený batoh pak snadno vede k bolestem hlavy a zad, vadnému držení těla i zbytečné únavě. Existují sice školy, které tuhle skutečnost respektují a v nižších ročnících dětem téměř nic domů nedávají – zatím je to ale spíš výjimka než standard.
Podle Lucie Ternové stojí na začátku všeho jedno základní pravidlo: sebelepší batoh nedokáže vykompenzovat nepřiměřenou váhu vzhledem k tělu dítěte.
Jako obecné vodítko platí, že hmotnost batohu i s obsahem by neměla přesáhnout 10 až 15 % hmotnosti dítěte – a i tady hraje roli konstituce těla. Pro představu: u prvňáčka, který váží kolem 20 kg, by tak batoh s veškerým obsahem měl vážit maximálně 2 až 3 kg.
Pokud batoh na dítě neodpovídá – ať už tíhou, nebo konstrukcí – posouvá se dítěti těžiště. Tělo se to snaží kompenzovat, jak umí: zvedá ramena, čímž přetěžuje krční svaly, nebo se předklání v trupu, aby váhu na zádech udrželo.
U dětí s hypermobilitou se to může projevit i na celkovém držení těla – zhoršuje se vbočení kotníků nebo vtáčení špiček nohou dovnitř. Špatný batoh tak ovlivňuje nejen záda, ale postavení celého těla.
Z pohledu fyzioterapie je jednoznačně lepší volbou batoh. Díky poddajnosti materiálu se lépe přizpůsobí tvaru dětských zad a popruhy tak lépe přilnou k ramenům a bokům.
Batoh navíc bývá ve většině případů lehčí než aktovka, což hraje roli hlavně u drobnějších dětí. Aktovky jsou vhodnější spíš pro konstitučně silnější děti, jejichž postava dokáže pevnější a méně poddajnou konstrukci lépe unést.
Univerzální „nejlepší batoh“ neexistuje. Vhodnost konkrétního modelu se odvíjí od stavby těla dítěte – především šíře ramen, délky trupu a osvalení.
Proto je vždy dobré batoh na dítěti vyzkoušet, ne jen odhadnout podle velikosti nebo věku na obalu. Pojďme se podívat na to, na co se při výběru školního batohu zaměřit:
Velikost batohu se často podceňuje, přitom je to jeden ze základních parametrů, který rozhoduje o tom, jak se dítěti bude nosit. Batoh by měl:
Příliš velký batoh se totiž hůř nosí, protože dítě ho obtížně stabilizuje.
Čím lehčí prázdný batoh, tím lépe. Než se batoh vůbec naplní učebnicemi, má už svou vlastní váhu – a ta se počítá do celkového limitu 10 až 15 % hmotnosti dítěte stejně jako obsah. Vyplatí se proto sáhnout po lehčích materiálech.
Batoh by měl mít vždy alespoň hrudní pás – ten pomáhá udržet popruhy na ramenou a zvyšuje stabilitu při chůzi.
U prvňáčků, kteří jsou ještě drobní a na nošení učebnic si teprve zvykají nebo, pokud je obsah těžký, by batoh měl mít vždy i bederní pás. Ten pomáhá rozložit hmotnost do celého trupu a přenést část zátěže na pánev, místo aby ležela jen na ramenou. U starších dětí už to není nutná podmínka.
Hledejte široké a měkké popruhy s kvalitním polstrováním, které ochrání ramena a klíční kosti před otlaky – zejména u kostnatějších dětí, kde se tenké popruhy snadno zařezávají do kůže. Důležitá je i dostatečně dlouhá možnost nastavení.
Batoh by měl mít vnitřní prostor dobře členěný. Pokud má batoh jeden velký neuspořádaný prostor, ve kterém se obsah při chůzi volně přesouvá, narušuje to dítěti stabilitu a rovnováhu. Dítě pak musí neustále nevědomky kompenzovat pohybující se náklad, což chůzi zbytečně komplikuje.
Při výběru myslete také na odolný materiál, který vydrží časté nošení, pády na zem i případný déšť. Stejně tak se vyplatí i kvalitní reflexní prvky a snadné otevírání.
Naopak není tak podstatné, jestli má batoh nejvíc kapes, jak drahá je značka, nebo jestli je na něm nálepka „ortopedický“. Mnohem důležitější je, aby batoh dítěti opravdu seděl.
Tyhle parametry jsme měli na paměti i při výběru konkrétních modelů, které u nás najdete – v nabídce máme batohy značky Baagl, které je dobře splňují. Pro inspiraci přinášíme pár tipů, kterým začít.
Pro drobné prvňáčky je ideální batoh BAAGL AIRY – s hmotností jen 750 g patří mezi nejlehčí na trhu. Má ergonomická, dobře větraná záda, nastavitelné prsní i bederní popruhy a magnetické zapínání, které dítě zvládne jednoduše samo otevřít i zavřít.
Pro statnější nebo vyšší dítě se hodí aktovka BAAGL ZIPPPY s vyztuženým tělem. Zádový systém jde posouvat podle výšky dítěte, aktovka díky pevnému dnu unese vyšší zátěž (hmotnost 1 100 g, objem 18 l, nosnost 6 kg).
Pro starší děti, zhruba od třetí třídy, kdy je potřeba nosit víc učebnic a sešitů, doporučujeme řadu batohů BAAGL SKATE. Má tři oddělené komory včetně kapsy na notebook nebo tablet a s objemem 25 l a nosností 7 kg nabídne dost místa na rostoucí školní výbavu, přitom váží jen 850 g.
I ten nejlépe zvolený batoh dítěti pomůže jen tehdy, pokud je správně nastavený a nošený. Pojďme se podívat, jak na to:
Utáhněte je tak, aby batoh seděl co nejblíž k zádům a nevisel daleko za dítětem ani opřený o hýždě. Jedna z nejčastějších chyb je nošení na jednom rameni – zátěž se pak rozkládá nerovnoměrně a páteř zatěžuje jednostranně.
Horní část batohu by měla přibližně kopírovat výšku ramen – neměla by výrazně čnít nad hlavu, ale ani sedět příliš nízko. Spodní okraj by pak měl končit přibližně v oblasti beder, ne sahat až na hýždě.
Hrudní pás vždy zapněte – drží ramenní popruhy na místě a zvyšuje stabilitu při chůzi i běhu; měl by sedět přibližně ve středu hrudníku a neměl by dítě škrtit.
Bederní pás, pokud ho batoh má, využijte hlavně tehdy, když je více naložený nebo když dítě čeká delší cesta do školy. Bederní pás přenese část hmotnosti z ramen na kyčle. Měl by být na horní části pánve, na kyčelní kosti, ne kolem pasu nebo břicha.
I balení batohu má svoje pravidlo: větší a těžší učebnice patří co nejblíž k zádům, lehčí věci jako penál nebo svačina mohou zůstat dál od nich, třeba v předních kapsách.
V praxi to ale bývá přesně naopak – malé předměty skončí nejblíž k zádům a objemné knihy vepředu. Tím se posouvá těžiště směrem od těla a dítě se snaží špatně zabalený batoh vyrovnat buď předklonem, nebo – pokud na to nemá sílu – naopak zakláněním se dozadu.

Nastavení popruhů a pásů se vyplatí čas od času zkontrolovat – děti rychle rostou a to, co sedělo na začátku školního roku, už po pár měsících nemusí odpovídat.
Správně zvolený a zabalený batoh je ale jen polovina úspěchu. Stejně důležité je, co dítě dělá se svým tělem zbytek dne.
Nástupem do školy se dětem najednou razantně sníží denní dávka přirozeného pohybu, na kterou byly zvyklé ze školky – a tenhle výpadek je podle Lucie Ternové potřeba vědomě doplňovat.
Pomůže třeba odpolední pobyt na hřišti nebo pravidelný pohybový kroužek, který dítěti vrátí alespoň část pohybu, o který ve škole přichází.
Pokud je to možné, je dobré, aby dětem v první a druhé třídě batoh do školy a ze školy nosil rodič a alespoň částečně jim tak ulevil od zátěže, kterou na ně škola klade.
A pokud si z celého doporučení máte odnést jednu jedinou věc, je to tahle: cestou do školy a ze školy choďte pěšky nebo MHD, ne autem. Právě tenhle drobný, ale každodenní návyk dokáže chybějící pohyb kompenzovat nejspolehlivěji.
Jak poznat, že něco není v pořádku? Stojí za to všímat si těchto signálů:
Jestli se vám zdá batoh těžký, nebo si na něj dítě stěžuje, nejjednodušší je vzít váhu a ověřit si, jestli se ještě vejde do zmíněného limitu 10 až 15 % hmotnosti dítěte.
Lucie Ternová dodává, že z její zkušenosti se držení těla při přechodu ze školky do školy mění hlavně kvůli nedostatku pohybu. Pokud ale dítě dostatek pohybu má a zároveň nosí přiměřeně těžký batoh, a přesto si stěžuje na bolesti pohybového aparátu, je na místě navštívit dětského fyzioterapeuta.
Správně vybraný a nastavený batoh dítěti denně ušetří zbytečnou zátěž a spolu s dostatkem pohybu mu tak pomůže zvládnout nástup do školy s lehkostí.
Článek vznikl ve spolupráci s fyzioterapeutkou Lucií Ternovou. Lucie je dětská fyzioterapeutka, která se zaměřuje především na osteopatii dětí. Je také certifikovaná trenérka metody prof. Pavla Koláře — dynamické neuromuskulární stabilizace. Další informace a tipy najdete na jejím Instagramu @mamasport.cz.