Pražská stovka naboso

Je tu pátek 23:10, jde se z náměstí na to. Uvidíme po svých Prahu, co myslíte? Lída je pro taktiku stále v pohybu i při svačině, já pro pauzy a odpočinek v hospodách. Začnu bosky, po tmě se ale každou chvíli přerazím o nějaký kořen, kopnu do šutru. Beru jako Lída bosé botky Feelmax Vasko. A je tu brod přes potok. Pozoruji ostatní, jak skotačí, aby se moc nenamočili. Zouvám a pár kiláků do kopců přes různé kmeny a ostružiny to beru bosky…

Vstával jsem v pátek ráno a už to na mě beze spánku v sobotu před půlnocí prostě trochu doléhá. Vrcholí dramatické neshody s Lídou. Jako partnerská terapie se takový závod asi fakt nedá doporučit. Řešil jsem i, zda závod z hlediska utahání a bolesti stehen vzdát. Sednu na chvíli na klády a slupnu tyčinku, pak to dotáhnu během do Lhotky na 108 km. Frgálovou to kontrolu. Po pár minutách vyrážím sám tmou, zbývá už jen maratónská vzdálenost, kdybych ale dopředu věděl, jakým terénem...

Venku je zase světlo, energie naskočila a stehna nebolí, všechno se dá přeběhat. Valím v kiltu z kopce a pak údolím Nazaret. Běžím a skáču přes potok, nepočítaněkrát. Prudký krpál nahoru. Pár kilometrů volím přírodní obuv svou. A směrem na Zbraslav to rozběhnu...

Po chvíli pohled na Prahu, působí krásně optimisticky. Přes bahnité pole. Dolů, nahoru. Trochu bolí prstíky. Zahodím boty a naperu to Modřanskou roklí. Asfalt na sídlišti, kdo ho tam jen položil, tak pichlavý, au au. Je tu cíííl - ZŠ profesora Švejcara, 151 km a skoro 5000 metrů převýšení za mnou. Celou trasu dokončilo jen 148 z 260 stovkařů na startu. Lída přibíhá pár minut za mnou. Jsme zase spokojeně spolu.

Do celého článku se pohodově začtěte na https://www.sport.cz/behani/radime/clanek/837838-tenhle-zavod-jako-partnerskou-terapii-fakt-nedoporucuju-rika-znamy-extremista.html

Petr, Fanda a další členové naBOSo týmu podali parádní výkony na kratší 84 km trase, gratulace.

Foto: Jiří Januška, Ondřej Plašil a Tomáš Zahálka. Fotogalerii najdete na https://www.zonerama.com/TomasZahalka/Album/2492936